Pavlovské vrchy

Pavlovské vrchy, ze všech stran obklopené úrodnými vinicemi, patří se svými bělostnými vápencovými skalami, kvetoucími kosatci na sluncem ozářené skalní stepi, dubovými háji, zříceninami gotických hradů, jedinečnou architekturou historického Mikulova i vinnými sklepy v okolních obcích k nejznámějším a nejnavštěvovanějším místům České republiky. Není se čemu divit, neboť to všechno spolu se suchým a teplým podnebím propůjčuje pálavské krajině téměř středomořský ráz, který bychom jinde v Čechách nebo na Moravě marně hledali. Jméno však nedostala Pálava podle palčivých slunečních paprsků, jak bychom se snadno mohli domnívat, ale podle staršího českého jména vinařské vsi Pavlov.

Pavlovské kopce jsou budovány především tvrdými jurskými vápenci, které na mnoha místech vytvářejí malebné skalní útesy. Výškový rozdíl mezi vrcholem Děvína (554 m n. m.), nejvyšším bodem Pálavy, a hladinou dolní zdrže novomlýnské soustavy činí 390 m, a tak je vápencové bradlo Pavlovských kopců skutečnou krajinnou dominantou nížinné jižní Moravy. Druhohorní vápence jsou obklopeny třetihorními usazenými horninami, zejména flyšovými jílovci a pískovci, z nichž je budována také členitá Milovická pahorkatina východně od Pavlovských vrchů. Na mnoha místech zůstaly zachovány vápnité spraše z poslední doby ledové; jejichž mocná souvrství s pohřbenými fosilními půdami byla odkryta v tzv. Kalendáři věků u Dolních Věstonic. Dyjskou nivu, do níž zasahuje chráněné území severovýchodním výběžkem, vyplňují čtvrtohorní říční štěrkopísky, které jsou z velké části překryty povodňovými hlínami.

Pavlovské vrchy jsou nejzápadnější částí Karpat a skládají se z těchto částí (řazeno od severu na jih):

• masiv Děvín, na jehož vrcholu se nachází vysílač, na jeho nižším vrcholu pak hrad Děvičky;
• Soutěska, která odděluje Děvín od Kotle;
• masiv Kotel, který zahrnuje vrchol Obora a Pálava;
• Stolová hora, na jejíž nižším vrcholu se nachází Sirotčí hrádek
• Kočičí skála a Kočičí kámen
• Turold - vrch na severním předměstí Mikulova, pod horou se nachází jediná veřejnosti přístupná jeskyně v této oblasti - Na Turoldu;
• Svatý kopeček východně od Mikulova, poutní místo;
• Šibeničník